Můj první den mentoringu junior UX designera

Please log in or register to like posts.
Novinky

Tento víkend se odehrál můj historicky první mentoring. Vzal jsem si pod křídla mladého začínajícího UX designera Martina. V tomto článku bych rád popsal, jak to celé probíhalo, jaké jsem z toho měl pocity a proč jsem se k tomuto kroku vlastně uchýlil. Snad tak motivuji některé z vás, kteří si pohrávají s myšlenkou mentorovat nějakého juniora (nesnáším rozdělení na junior/senior, ale tak je to zkrátka nastavené).

Hned na začátku chci říct, že se nejedná o stáž. Martin za mě nedělá práci, abych ušetřil peníze. A nikdy nebude. Všechna práce, kterou bude do budoucna dělat, bude solidně placená, protože si to zaslouží. Zaslouží si to každý člověk, se kterým pracujete. Nevyužívejte mladé lidi (stážisty) pro nošení kávy a utírání tabule. Mohou svým pohledem na věc dát mnohem více než se zdá. Stačí jim věřit a dát jim trochu prostoru.

* * *

Kdo je Martin

Než se pustíme do prvního dne nebo mé motivace, je nutné si Martina představit. Dlouho jsem se rozhodoval, jestli si pod sebe někoho vezmu, protože je to hodně časové náročné. Tuplem, když jste freelancer a nemáte ve firmě jednoho člověka, co by se o mladé přírůstky do týmu staral. Nakonec jsem se rozhodl, že to přeci jen zkusím.

Martin momentálně dokončuje bakalářské studium a toužil se dostat do UX designu. Pro mě trošku nepochopitelné. Jednoduše protože většina lidí ani neví, co to UX design je, ale tím je to zajímavější.

Vždy jsem považoval u UX designera jako nejdůležitější vlastnost obecnou inteligenci a chtíč něco změnit. Znalosti si načte, nástroje se naučí, ale styl přemýšlení se naučit nedá. Zkrátka to, že vnese vlastní pohled, protože večer poslouchal podcast od B2B firmy v Austrálii, nebo ráno četl skvělý článek, který řešil stejný problém rozdílným stylem. Víte, co mám na mysli?

Možná to můžete nazvat všeobecných rozhledem. Podle mého je to inteligence. Inteligentní lidé se více zajímají o svět okolo nich, a tím pádem získají i více informací. A Martina považuji za velice inteligentního člověka.

* * *

Proč ho to učím

Věřím, že každý by měl předávat své znalosti dál a měl by tedy učit všechny okolo sebe to, co umí. Bohužel v České republice se to zatím neděje, protože má většina lidí nějaký panický záchvat, že jim tento člověk posléze přebere klienty. Na to vám řeknu jen jednu věc. Jestli je vaše know-how tak slabé a váš brand tak neexistující, že vám zničí celý business mladý člověk, kterému věnujete pár měsíců svého času, jste stejně v p*deli. Mrzí mě, že to musím říct takhle neurvale, ale učením si jen rozšíříte své znalosti a osobní brand. Nikdy tím rozhodně nic nezkazíte.

* * *

Jak probíhal první den

S Martinem jsem se bavil už před naší schůzkou. Měli jsme pár Skype callů, kde jsme se lehce oťukali. Nikdy jsme však na něčem reálném nepracovali. Nejlépe se člověk všechno naučí praxí, a tak jsme se hned pustili do první zakázky, kterou jsem měl zrovna na stole. Jednalo se o zakázku pro agenturu, takže byla víceméně připravená. Rovnou jsme se mohli vrhnout na malování wireframu a tvorby prototypu. Pokud netušíte, jaký je rozdíl mezi wireframem a prototypem, tak přesně pro tento případ jsem sepsal tento článek.

Začali jsme studiem podkladů a zadání. Vysvětloval jsem mu, na co si dát pozor, na co se raději ptát a jak může zadání rozšířit o svůj pohled, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku pro klienta. Už v této fázi měl Martin super poznatky. Bylo vidět, že nad celým projektem přemýšlí jako nad celkem a ne jen jako nad zadáním, co se musí splnit, aby se mohlo jít dál.

Ze zadání jsme vytvořili myšlenkovou mapu projektu. Jedná se o pomocnou mapu, kterou používám při tvorbě wireframů. Vytvořím informační architekturu, jednoduše sitemapu webu, kterou posléze rozvedu. Na každou stránku dodělám sekce informací, které musí zaznít a propojení na další stránky (sekce) webu, abych nezapomněl na buttony a linky. Tímto nám vznikl velký pavouk, podle kterého jsme začali malovat. V průběhu přípravy wireframu jsme pár sekcí ještě přidali a dopsali si do něj i pár otázek, co se museli poslat projekťákovi na zpracování.

Teď přišel na řadu wireframe. Zde jsme využili Figmu, protože jsme do ní mohli malovat oba dva naráz (další výhody Figmy v mém článku). Vždy jsme si každou stránku namalovali nejdříve na papír formou rychlého wireframu, kde jsme spolu debatovali o funkcích na dané stránce a je jejím celkovém zapojení do celého webu. Poté jsme se pustili do Figmy, kde jsem Martinovi ukázal své projektové základy, které kopíruji z projektu na projekt. Jedná se předdefinované nadpisy, buttony atd. Aby UI designer věděl, jak je prototyp zamýšlen.

Martin pečlivě naslouchal a okamžitě se pustil do malování první stránky. Díky možné kolaboraci uvnitř Figmy jsem viděl co dělá, kde dělá případnou chybu a na co ho upozornit. Společně jsme namalovali první stránku, a pak jsme probrali úklid Figmy. Vždy je nutné, aby byla Figma připravená pro další designery. To proto, aby nebyl v elementech bordel (vše musí být ve skupinách, správně pojmenované a připravené).

Mezi prací jsme si dali skvělý oběd od mé ženy a kávu. Probírali jsme výhody u freelance i inhouse pozic v agentuře nebo u klienta. Pokud nevíte, proč si najmout freelencera a jaké to přináší výhody,  přečtěte si můj článek. Bylo vidět, že to Martina zajímá a musím se přiznat, že bylo fajn si o tom s někým popovídat a sdělit mu své myšlenky a zkušenosti. Většina lidí v mém okolí jsou zaměstnanci a nerozumí problémům, které na denní bázi řeším. A upřímně je ani nezajímají, logicky.

Po pauze jsme dokončili celý prototyp, a pak jsme se vrhli na e-mail. Dobrá komunikace je základ úspěchu každého projektu. Umět psát strukturované e-maily je jeden z nezbytných bodů pro její naplnění. Zde jsem Martinovi předal jen pár tipů a triků, jak se vyhnout problémům u agentur i u klientů.

* * *

Co bude následovat

Chci s Martinem celý projekt dokončit, aby měl představu, jak vše probíhá od začátku do konce. Momentálně jsme ve fázi komunikaci s klientem a schválení prvního návrhu. Pokud budou nějaké korektury (a ony se vždycky nějaké najdou), tak je celé přepošlu Martinovi a společně je zapracujeme. Považuji za důležité, aby se naučil rozeznávat mezi tím, co chce klient, a co je pro klienta dobré (protože to reálně chtějí jeho zákazníci). Je mi jasné, že to není možné pochytit na prvním projektu, ale musíme někde začít, ne?

* * *

Prosím učte a učte (se)

Článek se blíží ke konci a s ním i má prosba.

Učte. Každý z nás umí něco. A i když to není zrovna, to co je naší pracovní náplní, nevadí. Někdo umí vařit, někdo umí vyšívat, někdo rozumí UX. Každý může své znalosti předat dál a když ne někomu cizímu, tak alespoň svému blízkému okolí.

Za pár týdnů mě čeká první přednáška o UX na střední škole, kde budu muset upoutat pozornost toho nejtěžšího publika ze všech. Zkrátka protože většina z nich tam musí být povinně a vůbec je to nezajímá. Určitě z toho sepíšu krátký článek. Kdo ví, třeba to někoho utvrdí v tom, že předávat své znalosti dále, je dobré a správné.